Za chvilku začíná ten film…
co si takhle dát něco dobrého na zub??
Otevření ledničky… marná snaha najít
něco jiného než : okoralý citrón,
zbyteček másla, kečup…
„ Co bude , kruci, k
večeři?!“ Máznu ti chleba. „A čím??
Vždyť tu nic není!! Nakupuje se tu ještě??!“ No to je dost, že se taky zajímáš
o rodinu!! A nemyslíš si snad, že to budu tahat všechno sama v rukách?!! „Proč neřekneš?? Otočil bych se tam s
tebou.“ „Hahaha , říkám ti to nejmíň týden!!! Ale to by jsi mne musel
vnímat!!!!“ Raději otočka směr televize…
Otočení klíčkem v
zapalování…Ufff zase jeden den za námi.
No to je dost, že jdeš!! „Stalo
se něco?? Děti něco podpálily, nebo snad někoho zabily??“ Tys zase zapomněl!!!
Jedem nakupovat!!! „No jistěže jedeme!!!“
/sakra zrovna je v televizi fotbal!/ „Máš to všechno sepsaný?? Ať
tam nelítáš jak posledně!!“ Jasně, je to na ledničce.
Tak zase zpátky k autu. /taky by ty děcka nemusely tak řvát!/ Tatíí, on mi bere autíčko!! Tatííí ona mi řekla, že jsu blbej!! Tatíííí on mě tahá za vlasy a ukazuje mi sprostý slovo!!! „TICHO!!!“
/ kruci co tý ženský tak
dlouho trvá/ „No, že jdeš!! Jistě
moc ti to sluší!! /lepší to už nebude, to víš holka , věk neutajíš../“
Máš řidičák?! „Mám.“ Máš
peněženku?! „Mám.“ Tak proč
nejedeš?? „Grrrrrrrrr“
/ blbec, takhle
předjíždět v zatáčce!!/
„Debile!!“ Kroť se!! Jsou tu
děti!!! „Máš snad na mysli ty řvoucí
zvířata na zadním sedadle??“ No, no
no..ty jsi chtěl tolik dětí, tak co se teď rozčiluješ!! 
„Hmmmmm“
Já vemu vozík!! Ne já, já jsu starší!! Mámííííí
Ticho!! Tatínek musí zaparkovat.
„Sedni nevidím přes tebe! /Uf,
skoro u dveří, ale to holt tady nikdo neocení.
A vozíky hned vedle!! Jo, jsu dobrej!!/
No tatíííííí, já ho měla
vzít!! „No tak si ho vem.“ Ale já tam
měla dát žeton, byla jsem na řadě!!
„hmmmm, tak už holt nejsi…“
/Teda ty údržbáři jsou
tu na nic!! Vozík táhne na jednu
stranu….. jo takovou práci odvádět já…!/
Kam jedeš??? „ No musím si
odskočit.“ Už zase???!!
„Hmmmmmmmm“
„Uffff , kde jsou děti?? To
mám ten vozík táhnout jako já??!“ No
snad nechceš aby se s tím tahali oni???
Dej mi ten seznam. „
Jakej?“ Ten co jsem psala. „A já ho snad mám?? Jsis ho psala, jsis ho i vzala,
ne?!“ Já ho dala tobě!! „Mě??!! To bych ho snad musel mít!!“ Já ti říkala, vem
ho!! No, ale to bys mě musel vnímat, co ti říkám.. „Ale já tě vnímal a nic
takovýho jsi neříkala!!“ No to jseš
celej ty, svádět to na druhý a
nepřiznat vlastní chybu.. „Ale
já..“ Už raději mlč!!!!
„Kam to letíš??“ Pro olej.. „Ale ten je na druhým konci!“ Já
vím, musím ho vzít. „Ale tam dojdem,
teď jsou tu mouky..“/pro mě za mě ať si tam letí/
/hmmmmm, mohli by ty
držátka polstrovat…. jak asi hrajou ten fotbal??…. hmm to je kus…/ Slyšíš???
„Co ?, jo jasně.“ Co bylo na tom
seznamu?? „Jak to mám vědět, já ho
nečetl. Kam zas letíš??? „ /ach jo….
hele elektro!!!/
To si snad děláš
srandu??!! „CO?“ Já se tu můžu uběhat a milostpán si tu čumí
na bednu!! To mám s každým kouskem
běhat přes celý obchod??!! /a
neděláš to snad??/ „Kde jsou děti a
pro co jdeš teď??“ Neboj ty se
neztratí. /toho se právě bojím…/
Tatííííííííííí já cu to autíčko.. „Nic“ Ale já ho chcu!! „NIC“ Tatííííí já chcu tu čokoládku… „Ne“ Ale máma říkala, že si můžem něco vybrat!! „hmmm tak ať vám to máma schválí a zaplatí.“
Máme všechno?? Určitě???
Víš, já si říkám, co takhle vzít ten
prášek na praní, mají ho v akci, a mě už dochází…“Vždyť jsme ho kupovali posledně…
to už tam nic nemáš???“ Ale jo, no, ale co když mi dojde než zase pojedem??…
„Grrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrr“
/teda co ty lidi blbnou…
se ti to nakupuje co?? Já mít ty prachy co ty a živit jen dva lidi taky si ten
vozík nacpu k prasknutí….hmmmmm ten salám nevypadá vůbec špatně…bude mi stačit
k večeři 20dkg?? …kruci kdo nám to do toho vozíku dává?? / „To je taky
naše??? A na co nám to bude??? To si snad děláte milé děti srandu!! Si myslíte,
že kradu??!! Až budete vydělávat kupte si to, ale dnes platím já!!! A já říkám
NE!!!!“
/kde ta ženská zase
lítá….takhle nestihnu ani konec toho zápasu…./
Miláčku, mohla bych si to
vzít?? Moc to nestojí…. ./jen si
klidně dělej ty oči, to už na mě neplatí, víš???/
/Kruci, všechny pokladny
plný…a půlka z nich nejede!! To se mi
snad zdá…takovej obchod a jede jen půlka pokladen….Jó …to kdybychom to tak
vedli u nás …/
Tatíííí já budu dávat na
pokladnu. Né já!! Že můžu tatííííí!!!!
„hmmmmmmmm“
Vem ještě žvýkačky… „Co
to??“ Žvýkačky!!! „Jo a jaký?? Tyhle??“ Ne , ty vedle. „tyhle?“ Ježíš , seš hluchej , ty druhý!! /slyším, ale máš se pořádně vyjádřit../
/Cože?? A za co?? ..no
tak a půlka vejplaty je pryč…takovejch zbytečností, mohlo to být o půlku
levnější…/
Vzal jsi ty okurky?? Nikde
je tu nevidím.. „ A já je měl vzít??“ Sem ti říkala ať je vezmeš.
„Neříkala.“ /bože ten hlas!! Celá
její matka…grrrrrrrrrr/
„Tak holt nebudou..“
Jak to tam rovnáš?? „No,
normálně..“ Pusť mě k
tomu!!! /abys se nezbláznila!!/
/Jak se má člověk vymotat
z toho blázince tady??/ „Kam babo čumíš!! Kdo ti dal
řidičák??!!“ Ne ona, ty jsi
neschopný!! „ A to proč? Já na rozdíl
od ní pravidla silničního provozu znám!!!“
Nemluvím o řízení…. „A
proboha o čem??“ To je jedno…. „No, tak
o čem?!“ To neřeš… „Tak kruci , o čem
to tu mluvíš??!!!“ Ale….už mě nemáš
rád….
„PROSÍM??? A na to jsi
přišla jak???!!“ Neposloucháš mě… „Já
tě poslouchám.“ Jo to je možný, ale
nevnímáš !! „Co se děje, ??“/duchaplný
rozhovor je to co teď potřebuji za všeho nemíň/ Seznam jsi nevzal…prášek jsi nekoupil…okurky zapomněl…. „Bože!!! Auto plný zbytečnejch krámů,
obětuji se a jedu s váma, zaplatím to, ale já su ten špatnej!!!!!“
„GRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRR“
Otočení klíčkem v zapalování… „Snad by ty děti mohly něco vzít, ne??“ A ty půjdeš na lehko, co??
Cvaknutí obrazovky… /kruci, konec, jak to asi dopadlo??/
„Mám hlad.“ To si snad děláš srandu?!! První to musím všechno poklidit, sedni si k té své bedně a počkej si!!! „hmmmmm….vemu si aspoň ten salám s rohlíkem…“ Si se zbláznil, ne?? Ten je na sobotu! Tady máš máslo, to ti stačí!!!
„GRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRR“
/příště se na to vykašlu
a uvidím aspoň ten fotbal/